POJIZERSKÁ MODEL AIR SHOW 2010 mýma očima :
21.8.2010 A je to tady - Pojizerská model air show 2010 Balím svého kombata, C-130 na výstavku a zahradní altán a dalších několik věcí a odjíždím na letiště. Mám co dělat, abych to vše naskládal do auta. Na letišti už jsou všichni na nohou a v plné přípravě, vždyť za dvě hodiny začínáme létat a tak na nějaké to lelkování už není čas.
Já předám soupravu řídícímu létání, Honzovi kombaty s prosbou o jejich kompletní přípravu a pádím dát dohromady přístřešek u vstupu na letiště.
Je deset a Vašek zahajuje letecký den svým krásným historickým modelem BRISTOL. Pak už jde na start jeden model za druhým. Ani si netroufám říci, který je hezčí, nádherné jsou včechny. Návštěvníci přicházejí už od časného rána a tak doufám, že se jim naše dlouho připrtavovaná akce bude líbit a vše klapne podle plánu. Samozřejmě nesmím zapomenout na krásné makety raket, které samozřejmě startovaly také.
Je něco po jedenácté a nastupujeme s kombaty. Ještě před startem se s úsměvem vzájemně ujišťujeme, že v boji neznáme jeden druhého a jde se nahoru. Pět letadel zaplňuje nalý kousek naší oblohy ve vzájemných snahách zkrátit tomu druhému stuhu. Já jsem asi první, komu zbyly za BF-109 odhadem maximálně dva metry. Vašek s mým ZOOMem létá poněkud svižněji a přes veškeré snahy se nám jej nedaří chytit. Přeci jen AXI2808 proti našim malým motrorkům je značný rozdíl a tak nám to s úsměvem všem v manévrech nandá. Nějak se s tím nechci smířit a tak vyčkávám nad chumlem a pak rychle střemhlavým letem dolů. Stuhu jsem mu samozřejmě nezkrátil, ale při vzájemném souboji všech proti všem opět trefuji P-51, tentokrát již poněkud šetrněji. Mě chybí vrtule, druhému Vaškovi jedna podvozková noha. Jdeme oba raději na přistání a zbytek našeho týmu se ještě nějakou tu minutu řeže na obloze.
Tak snad se to líbilo, po nás houboletcích nastupují zase opravdové konstrukční modely. Ráno se docela rychle přehouplo na odpoledne, tak si dáme ještě jeden společný start a už jsou tu dvě hodiny a losování tomboly.
Na to, jaké je úmorné vedro je návštěvnost přímo neuvěřitelná. Však také kamarádi hasiči se starají seč mohou, aby nikdo z návštěvníků neměl žízeň a ani hlad. Grilovaná kuřata krásně voní až k našemu přístřešku u pokladny. Ale zpět k létání. Do čtyř hodin probíhá oficiální program, po té se samozřejmě létá dál až do večera, ale tak nějak volněji, jak kdo chce.
V zázemí a nejen tam, jsme všichni spokojeni jak se nám ten den hezky vydařil a tak si to na závěr ještě rozdáme se stuhami jen tak pro naše pobavení. Teď už létáme opravdu na doraz a taky to tak dopadlo. S Vláďou jsme si dali přímou ránu v plné rychlosti a v letu proti sobě. Zbytek přihlížejících tleská. Oblohou se snáší k zemi několik dílů našich letadel. Je toho víc, než v nové krabici před sestavením a tak pomalu jdeme do louky dohledat ty všechny naše kousky. Po chvíli nacházím svůj stroj. Chybí mi kus křídla, křidélka, vrtule, půlka výškovky a kus konektoru od baterky. Samozřejmě trup je taky několikrát prasklý, ale tak nějak to drží po hromadě. Vláďa je na tom hůř. Tomu zbyl jen trup a tak na mne křičí, že až potkám někde křídla, tak ať mu je vezmu. Po čtvrthodince hledání máme skoro všechno a tak jdeme zpět.
Na to, jaká to byla šlupka, elektronika je komplet v pořádku, jen těch kuliček máme tak nějak víc .....
Večer se přiblížil a tak začínám balit. V autě toho je najednou tak nějak víc k odvežení a nedaří se mi to vše šetrně umístit. Na druhý pokus to vyjde a můžu si jít ještě s kluky na chvíli popovídat. Před osmou balím a odjíždím spokojeně domů.
Závěrem bych chtěl poděkovat všem, kamarádům a přátelům, co nám pomohli tuto akci uspořádat, pilotům, kteří se sjeli téměř ze všech koutů naší republiky s krásnými modely a samozřejmě taky návštěvníkům naší akce za jejich účast.
Tak zase v květnu na shledanou na naší další společné akci.
Náhledy fotografií ze složky modelářské akce
