Tak jsem si v září loňského roku (2009) pořídil druhý model stíhačky - JAS-39 GRIPPEN a to jako stavebnici ARF. Nejdříve jsem přilepil křídla a to normálním epoxydem.
To "gumové" lepidlo se mi nějak na takto velké plochy nelíbilo. S originálním lepidlem jsem měl přilepeny pouze kachní plochy a to do první havárie, kde se levá kachní plocha uvolnila, tedy přesněji řečeno začala hodně kývat. Tak jsem je obě utrhl, styčná místa pro lepení očistil od toho původního lepidla a zalepil pětiminutovým epoxydem a do dnešního dne to vše krásně drží.
A začala montáž elektroniky. Přijímač R617FS nelze "protlačit" originálním výliskem do šachty a tak mi nezbylo nic jiného, než ktyr šachty pro přijímač utrhnout od trupu a v místě zůžení odříznout. Ze starého obalu od CD jsem vyřízl centimetr široký proužek, vytvaroval jej horkovzdušnou pájkou do tvaru takového nízkého schůdku. Jeden konec je zalepen zespodu na krytu šachty a druhý se podsouvá za původní kryt kabeláže trupu. Je to taková plastová spojka. Dále jsem do trupu zalepil dva plastové trámečky a v rozích přední části černého krytu vyvrtal dvě dírky pro šroubky M2, kterými se celý kryt přišroubuje po vložení rádia k trupu. Rádio je připojeno a jdu volit baterku.
Kupuji modrou 1320mAh 3S1P E-TECH GP a jako další nějakou noname taky modrou 1500mAh stejných rozměrů. Jedna baterie pro model nic neřeší. Na aku už mám i konektory a po nabití jedny vkládám do trupu pro ověření těžiště, které opět podle návodu hrubě nesedí. A tak začínám dovažovat. Do předku vlepuji párátka a k ním 40g olova - těžiště je v místě, kde má být. Zalepuji přední plastový kužel a je hotovo, jde se létat.
Na letišti má kolega ten samý model v autě. Vyndává jej a kontrolujeme si vzájemně těžiště, neb prý jej vůbec nedovažoval. Samozřejmě se poloha těžišť našich modelů značně liší. Bterie jsou váhově téměř totožné - on má originální. Kolega startule a předvádí pěkné akrobatické kousky, koukám, že se mám co učit.
Přistává a jdu na start já. Rozjezd je o hodně delší, zvedám model a chci udělat malý oblouk a najednou je model na zádech na asfaltu. Mám pryč půl směrovky, půl křídla a kabinu. Tak si to jdu zamést do nůše - sakra !
Doma zjišťuji tu uvolněnou kachní plochu, ale to bylo po havárii.Dál jsem musel dořezat velký kus směrovky co jsem si ubrousil jízdou na zádech po asfaltu a lepím křídlo.
A začínám zjišťovat, co se dělo. MÁM to, nejraději bych se neviděl - obráceně deltamix na křídlech. Zkušený pilot by to asi na nějakém pomalejším modelu při letu poznal, a dokázal s tím alespoň ihned přistát, ale já ........, co naplat, byl to fofr.
Už je opraveno a to i na soupravě přehozen deltamix a následující den jedu opět na Koprník. Startuji, opět strašně dlouhý rozjezd a jsem ve vzduchu. Model sice létá, ale musím mít pořád značně nataženu "výškovku" a téměř plný plyn, tak raději přistávám. A kolegovi to zase létá perfektně. Žádné dlouhé rozmýšlení, ulamuji plastovou špičku modelu, vyndávám olova a mám těžiště stejně jako on a stejně špatně oproti kótám v návodu jako on. Druhý start a létá to perfektně. Po necelých deseti minutách přistávám, měním baterky za noname 1500mAh a jdu znovu nahoru. Tentokrát tam nejsem tak dlouho. Při letu na zádech turbína náhle ztrácí tah. Provádím okamžitý půlvýkrut a sedám dost daleko od sebe na plochu - to jsem si oddechl, grippen je celý. Zkouším se přiblížit na motor, ale nic moc a tak ihned po několika vteřinách vypínám motor a běžím rychle k modelu.
Pohled na to, co měly být baterky mne poněkud vystrašil. Vytáhl jsem z trupu něco kulatého, co nešlo skoro ani vyndat natož udržet v ruce a házím to do bezpečné vzdálenosti na kraj dráhy. Štěstí, že to nechytlo v modelu, to by mi asi nezbylo ani rádio. Už mi tyto baterky do éra nesmí !!
Do večera to sice splasklo do původního tvaru, stejně jsem je však chtěl vyhodit. Nakonec si je vzal kolega do nějakého malého houboletu, tak mám zase pouze jeden pak a to se mi nelíbí.
Nicméně ještě k těžišti. Na stránku, kde jsou namalovány kóty o těžišti doporučuji ani nekoukat. Pokud se budete držet popisu o hmotnosti baterek v návodu, tak to bude létat a není co dovažovat.
Pro ilustraci je ve fotogalerii fotka, kde je na spodku trupu přiložen oranžový šroubovák - tak tam je těžiště a na druhé fotce je zase těžiště vyznačené tlustou čarou - ty dvě tenké čáry je těžiště odměřené pravítkem podle návodu - s tím se létat NEDÁ !! Těžiště je tedy oproti návodu zhruba o 25mm dále směrem k zádi. Křídélka mám v neutrálu mírně natažené (asi 2mm nahoru).
Začínám po několika dalších vydařených letech (jediná havárie modelu byla kvůli již zmíněnému přehozenému deltamixu) řešit druhou baterku. Ta od E-TECHu se taky při trošku razantnějším létání docela začíná nafukovat a bylo by jí škoda. Volba padla na RAY 3S1P 1600mAh. Výška a tloušťka je bez problémů, jen je trošku delší.
Tak jsem vybrousil do plastovéh šachty směrem k servu směrovky obdélníkovou díru a trochu vyřezal EPS před servem - je to vše vidět na fotkách.
Baterka tam nádherně padne, těch pár gramů akumulátoru navíc na letovém projevu není znát a hlavně se už dá s modelem docela dost řádit a co je hlavní, baterie je vlažná. Konečně jsem spokojen. Model je trochu "divočejší", než F-16 od KYOSHO, ale uřídít se dá v pohodě. Mám na modelu dvojí výchylky a to 60 a 100 % (na přepínač) a u obojího exponenci -50. 60 % bohatě stačí pro běžné létání a kdo si rád trénuje postřeh počítáním výkrutů ať si dá 100 % a vezme plnou za křidýlka .......
Zvláště efektní jsou nízké průlety na minimálce s "nosem" hodně vzhůru a plném plynu. Model ani nemá tendenci spadnout po křídle.
No a když už to takto hezky létá, dal jsem éru nový kabát. Světle šedý ETERNAL, stříkací pistole a když doplním ještě časem samolepky ČS armády..... zbytek nechám na hodnocení kamarádů. Tento "kabát" má pouze jednu nectnost a to, že v podvečer, když je zamračeno, je poněkud hůře čitelný proti obloze.
Zima 2010. Tak jsem si ještě trošku pohrál s vyzáží letadla, konkrétně s výtokovou tryskou. Někde na netu jsem zahlédl imitaci forsáže a moc se mi to líbilo. Od nápadu k realizaci nebylo daleko. Prstenec se 32 červenýma LED diodama v serioparalelním zapojením byl hotov za jedno odpoledne. Horší to bylo s řídící elektronikou. Tam mám již zmáklý spínač s procesorem PIC12F509 a navíc spínaný zdroj cca 7V pro přímé napojení prstence LEDek bez předřadných odporů na maximální povolený prou diod. No a ovládání forsáže je řešeno pomocí vypínače na TX mixem od kanálu ovládání motoru - velmi užitečné - viz dále - létání. Modul spíná přibližně na 60% plynu. Postupné rozsvěcení jsem zavrh již v úvodu z důvodu složitosti zapojení měniče LED.
10.3.2010 Jedeme vyzkoušet forsáž. Za slunného odpoledne je to trošku vidět, ale nic moc. Pak se zatahuje a je to lepší. Už si toho všimnou i Ti, kteří o efektu nevědí a tak čekáme na večerní šero. Večer je efekt bombastický Nízký průlet na půl plynu, pak plný plyn, forsáž se rozsvítí a hurá kolmo nahoru "do mraků". Pohonné aku 3s HYPERION 1800mAh z letadla udělá opravdu stíhačku. Po přistání se nějak nemůžu nabažit efektu, dávám druhé baterky a šup zpět nahoru. Efekt forsáže je ještě lepší, jenže... z šedého éra proti stmívající se šedé obloze je vidět jen oslnivý rudý bod v zádi, ale letadlo vůbec.
Tak to jsem tedy poněkud nezvládl. Okamžitě vypínám prstenec forsáže, chvíli hledám polohu letadla a na poslední chvíli jdu na přistání. To tedy bylo o fous.
6.6.2010 Tak jsme zase na letišti. Po dlouhé době mám s sebou i tento stroj a tak to jdu trošku vyvenčit. Start jako z učebnice, a pak již přepínám výchylky na akro a začíná ostrá akrobacie, let a průlet nad plochou na zádech, kolmé stoupání s výkrutem a najednou se to začalo samo rychle točit na křidélkách. Rovnám s maximálním vypětím sil - svádím to na své ruce a trošku zklidňuji let. Po chvíli mi to nedá a začnu zase blbnout. No a teď se to raflo v horizontálním letu ve výkrutech. Dolů jsem to dostal do vysoké trávy na ninimálce a v pozici na kola. UF! Deset minut hledání a je jasno. Jedno servo delty je na tvrdo dolů a nereaguje. Ještě praskla ta tenká plastová špička, jinak se éru vůbec nic nestalo. Tak to balím do auta - bude výměna serv za HS-55 a snad již bude klid. Originál serva vydržela několik desítek letů, raději nebudu hodnotit jejich kvalitu.