F-16 stavba a zálet
F-16 byl můj druhý zakoupený model v roce 2008. Opět precizně zabaleno v krabici - už pomalu přestávám mít strach z poškození dopravou. Po vyjmutí všech dílů z krabice a jejich důkladné kontrole přistupuji k lepení. Křídla a výškovku lepím pětiminutovým epoxydem. Tady to chce trošku svižnější tempo, ale jde to. Díly sedí naprosto přesně. Kontrola dmychadla a jeho umístění taky skoro bez závad. Jen při jeho umísťování do trupu se mi nelíbila mezera mezi pláštěm dmychadla a trupem a to hlavně okolo přívodních vodičů k motoru. Doporučuji lehce omáznou buď epoxydem, nebo purexem. Já to tehdy ještě lepil opět pětiminutovým epoxydem k vrchní půlce trupu, k té spodní pak normálním epoxydem současně s přilepením spodního dílu trupu.
Je slepeno, instaluji táhla od serv a zkouším instalaci přijímače R617FS do kabiny. Je to na výšku jen tak tak. Následující den se věnuji výběru vhodného akumulátoru. Vzhledem k malé výšce prostoru pod kabinou padla volba na aku 1300mAh 3S od firmy RC SYSTEM - zelená.
Následující den je akumulátor doma, vkládám jej do modelu a kontroluji těžiště, je trošku více v předu. Před aku tedy vkládám jeden centimetr velkou kostičku nějakého tvrdšího polystyrenu a těžiště je přesně tam, kde má být. To je radost, stavět takový model. Zbývalo jen vysřihnout a nalepit samolepky. To byla asi největší moje piplačka s modelem. Ještě jedna drobnost a to barva modelu. Je to docela náchylné na znečistění mastnotou, potem a to i pouze z nepatrně špatně osušených prstů. Než jsem si toho stačil všimnout, měl jsem na stíhačce několik daktilů, takže grilovanou klobásu na letišti raději až po létání.
Konečně je hotovo, tak definitivní zkouška RC soupravy i s chodem motoru. Jde to jako pila (skoro to i tak řve). Jelikož jsem doteď lítal pouze s elektrovětroněm, dávám F-16 na háčky pod strop a věnuji se intenzivně výcviku pilotáže včetně nějaké té akrobacie s větroněm.
Hmotnost modelu bez přijímače a LiPolky je 360g.
Po asi čtyřech měsících usuzuji, že už je na čase vyzkoušet své pilotní umění na dalším modelu a tak F-16 jde do auta a odjíždíme na posekanou louku. Nejdřív rozlétání na větroni, pak přehazuji rádio do stíhačky. Vše je zapnuto a funguje jak má, tak kontroluji ještě delta-mix.
Nějak se nemůžu zbavit dojmu, že to nedokážu hodit dost rychle, aniž by se to při startu propadlo a tak si na vypínač nad knipl výškovky dávám "klapky" nahoru asi tak 25 procent s tím, že jej po startu z ruky vypnu. Jak to bylo prozřetelné, jsem poznal až při jednom z dalších startů. Zapoměl jsem poznamenat, že jsem levák a pravou bych nehodil rovně ani plastový talíř, proto ty "klapky".
Tak jdeme na to. Plný plyn, lehký rozeběh a odhození modelu. Neuvěřitelně ladný start. Trošku se to zhouplo dolů, ale opravdu jen trošku. Vypínám klapky a musím ihned krapet přitáhnout výškovku. F-16 jde krásně rovně a tak mám čas na dotrimování výškovky. Párkrát ťuknu do trimu a je hotovo. Několik koleček nad hlavou s asi půklou plynu a jde se trénovat přistání.
Fouká mírný vítr, otočka proti němu a stahuji motor úplně. Překvapení - nádherně to plachtí a ještě lépe to jde ovládat. Přidávám plyn a jdu na další pokus. Opět bez nejmenších problémů. Tak ještě jednou dokola a jsem rozhodnut přistát. Vypínám motor, stíhačka krásně plachtí dolů. Kousek nad zemí natahuji lehce výškovku a kloužu do trávy. Vypínám přijímač, vysílač a teď si teprve plně uvědomuji tu radost z letu. Po krátkém "rozdýchání" následuje kontrola baterky - lehce vlahá. Vkládám druhou a znovu na start a zase vše OK. Tentokrát provedu trochu razantnější let pro otestování baterie - zase jen vlahá. Jsem nadmíru spokojen.
První dva lety se vydařily, tak to jedeme domů oslavit.
Náhledy fotografií ze složky F-16