Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stavba a létání

9. 11. 2010

Tak jsem neodolal a pořídil další dmychadlový model, tentokrát i s vektorováním tahu.

Díly stíhačky jsou opět v krabici pečlivě fixovány proti poškození při přepravě. Po jejich vybalení zjišťuji, že materiál - polystyren, ze kterých je letadlo vyrobeno je neuvěřitelně měkký. Sebemenší mechanické namáhání se ihned na povrchu projeví nevratným důlkem či vrypem. Navíc šedá barva ochotně praská a tak okolo otlačeného místa vzniknou praskliny - jakési "nítě". 

 

Tak jdemem na stavbu. Díly do sebe pasují bez jakékoliv úpravy. Vše lepím pětiminutovým epoxydem a ještě styčné plochy pro lepení preventivně hustě propíchám křížovým šroubovákem, abych docílil lepší pevnosti spoje. Už jsem viděl i případ, kdy po startu kamarádovi na stíhačce ulétlo křídlo v místě lepeného spoje. Po bližšším ohledání příčiny havárie jsme zjistili, že spoj jako takový nepovolil, ale odloupla se barva v místě spoje i slepidlem od polystyrenu.

 

Ke stavbě snad ani již dál není co popisovat, tak po dokončení mechaniky jdu instalovat elektroniku, respektive jen přijímač a baterky. Vše je zase docela dobře popsáno v návodu a ilustrováno obrázky. Přijímač dávam DUPLEX R8 a antény vytahuji opět vně modelu.

Vkládám doporučenou baterku a jdu kontrolovat těžiště - po dovážení dvaceti gramy olova do čumáku je těžiště přesně podle návodu. Už zbývá pouze model "naladit" do soupravy, což je otázkou chvíle. Vektorování tahu - mixy dělám vypínatelné. Po prvních testech funkčnosti na stole vše funguje jak má a dokonce turbína má i docela příjemný zvuk. Už to není takové uječené elektro, ale připomíná to trošku opravdovou kerosenovou turbínu. Je hotovo a jede se na letiště ....

 

Před prvním záletem ještě raději udělá Honza pár fotek celé F-16 a jdeme na to. Po dosti dlohém rozjezdu přitahuji výškovku a model se těžce zvedá nahoru. Okamžitě přepínám na maximální výchylky - je to trošku lepší, ale stejně nic moc. Točím levou a po větru mám již plnou výškovku a plný plyn a model ne a ne jít nahoru. Okamžitě se rozhoduji jít na finále a točím nad dráhu. Chvilku to vypadalo, že toho budu mít plnou igelytku, ale krizovka pominula a tak ubírám plyn. F-16 jde okamžitě po čumáku dolů. To vše tak maximálně deset metrů nad zemí. Tak opět plná výškovka a plný plyn, rovnám do osy dráhy a pomalu stahuji turbínu. Model dosedá vcelku ladně. Už se ani neopovažuji otočit na zemi po větru a jet k sobě, srdce mám až v krku. Začalo slušně fičet a tak pro to raději jdeme. Je to celé, bez šrámů a poškození. Na zatažení podvozku a zapnutí vektorování tahu ani nedošlo.

Těžiště je podle návodu 672mm od špičky modelu, ale ..... Vyloupnul jsem z trupu dvacet gramů závaží a chystám se na druhý let. Bohužel do večera fičelo tolik, že jsem nedostal odvahu.

 

Po 14 dnech následuje druhý let, je to sice již o něco lepší, ale stále moc těžké na čumák. Letová doba tři minuty a v baterce podle nabíječky zbývá 10 %. Bída ! Vyřezal jsem všechny dorazy baterky v trupu a poposunul jí dozadu, co nejvíc to šlo. Další let už nemusím mít tolik nataženou výškovku a mohu si dovolit za letu dokonce ubrat na turbíně, aniž by se model vydal střemhlav k zemi. Lepím na ostruhu pod směrovku dalších 10g závaží a stíhačka začíná lítat tak, jak má. Dokonce zkouším zapnout i vektor - je to paráda ! Letový čas pět minut a už se dá zaletět i "kobra" ve velmi nízké rychlosti. Ovšem zatahovací podvozek je opět kapitola sama pro sebe. Po startu okamžitě dávám zatáhnout podvozek, jedna noha zůstává viset za kryt šachty a to i po několika opakovaných pokusech. Doma jsem poté dodělal k "vrátkům" tlačné pružiny, jenže situace se moc nezlepšila. Podvozek se dá zatáhnout pouze při minimálním výkonu turbíny, jinak se dvířka šachty podtlakem "přicucnou" k podvozkové noze a vzpříčí se za kolo. Musím doplnit ještě další silnější pružinu - až bude čas.

A otevření podvozku : zase ubrat plyn na minimum a pak teprve otevírat, jinak je to opět bez šance. Podtlak v sacím potrubí turbíny nedovolí otevřít šachty podvozku. Tak toto řešení podvozku se tedy opravdu nepovedlo.

 

No a co závěrem ? F-16 začíná létat moc hezky, ale s těžištěm podle originálního návodu bych její start rozhodně nedoporučoval !! Na přiložených fotkách je kromě jiného vidět vyřezaná šachta s polohou doporučených 5S Li-Pol TURNIGY 2200mAh a moje poloha těžiště modelu, zatím po několika málo letech 705mm. Těžiště je měřeno při zataženém podvozku a bez raket a podvěsných nádrží pod křídly.

Vzhledem k poněkud větší laboraci  s těžištěm a pouze pár startů s modelem nemůžu vyloučit, že jeho polohu ještě neposunu dozadu, až bude ovšem čas na další letové pokusy.

 

  A výrobcem/prodejcem udávaný letový čas 15 až 20 minut ? Jde to, ale na troje až čtvero nabití baterek.

 

Náhledy fotografií ze složky F-16 BANANAHOBBY